Přečtěte si příběh maminky, která svým úsilím a svou vírou dokázala zázrak. Její čtyřletá Linda je totiž holčička s diagnózou autismu, která ale počítá do šedesáti, zpívá písničky, a dívá se lidem do očí. Tento u autistů nevídaně pozitivní stav je výsledkem roku a půl terapií, diety bez lepku a mléka a také účinné, ale nákladné biomodulační léčby.  Máte-li možnost, můžete prostřednictvím občanského sdružení Dobrý skutek na Lindinu léčbu přispět i Vy.

Lindě sluší smích i další projevy emocí, které jsou jinak u dětí s autismem vzácné. Foto: Luboš Dvořák.

„Zázrak pokračuje. I tak by se dal nazvat příběh mé čtyřleté dcerky,“

říká paní Jarmila z Mostu, jíž se Linda narodila v dubnu 2007 jako zcela zdravé dítě, které začalo mluvit dokonce dříve než ostatní. Jenže pak se začalo vše zhoršovat, po třech letech lékaři určili diagnózu autismu s psychomotorickou retardací a prohlásili tento stav za neléčitelný.

Zpráva, která zasáhla v nejméně vhodný čas, zacloumala celou rodinou. Paní Hrabáková dnes žije s oběma malými dcerami sama, ale přesto se nemíní s konečným verdiktem lékařů smířit. Pro svou dceru dělá vše, co může, aby jí zajistila pestrou škálu terapií a volnočasových aktivit. A důležitou součástí terapie je i specifická dieta bez lepku, mléka a dalších surovin, ke kterým je Linda intolerantní (obecně řečeno se intolerance u lidí s autosmem objevují ve větší míře něž u ostatních).

V posledním roce a půl se stav Lindy díky terapiím a léčbě výrazně zlepšil.

Udělejte dobrý skutek pro Lindu

Paní Jarmila vyzkoušela i metodu imunologické léčby a aplikaci biomod, která je v Česku málo známá, a přesto že má dobré výsledky, zdravotní pojišťovny ji nehradí. A to je důvod, proč se paní Jarmila snaží sehnat potřebné prostředky (jde o statisícové částky) na léčbu své dcery prostřednictvím občanského sdružení Dobrý skutek, kde můžete na Lindinu léčbu přispět i Vy.

Jak Linda začala komunikovat

„První biomod injekci dostala Linda v květnu 2011. Některých změn jsem si v Lindině chování všimla hned první dny. Linda byla nezvykle trpělivá, vydržela si se zájmem hrát celou hodinu, prohlížela si časopisy a knížky, poslouchala moje vyprávění, reagovala na zavolání," říká paní Jarmila. „Třetí den po aplikaci ke mně Linda přišla a objala mě. Dočkala jsem se toho, že mě začala oslovovat MAMINKO! Dívala se mi do očí, což do té doby nikdy neudělala. A s každou další aplikací biomod injekcí  byly Lindiny pokroky zřetelnější: Zlepšila se jí hrubá i jemná motorika včetně chůze. Nyní už vyjde schody tak, že střídá nohy, začala také jezdit na odstrkovadle, na koloběžce. Je lepší v samoobslužných činnostech, bez problémů se svlékne a oblékne, uklízí po sobě. 
Dalším důkazem pozitivního vlivu injekcí je výrazné zlepšení nálady, Linda je víc v pohodě a usměvavější. Pominuly i noční děsy. Začala reagovat na pokyny, rozumí tomu, co se po ní chce. Komunikuje s lidmi, spolupracuje s nimi, pečuje o svou roční sestřičku Ellu, má k ní nádherný vztah. Novinkou je i hraní si s panenkami, předtím je ignorovala. Panenku si pojmenovala, dojemně ji chová a v roli její maminky jí dává pít z lahve, přebaluje ji.

Linda jako jako vánoční skřítek na fotografii své maminky. Foto: Luboš Dvořák.

Linda už zpívá a počítá do šedesáti

Ačkoli do svých tří let disponovala Linda slovní zásobou zhruba o deseti slovech, dnes je to jinak. Má skvělou paměť. Pamatuje si pohádky, umí je vyprávět, miluje jejich předčítání. Začala také počítat, dříve uměla jen do patnácti, teď to zvládne do šedesáti. Kromě čísel rozpozná i všechna písmena. Naučila se hodně písniček, a to i dlouhé a těžké, vytleskává dokonce jejich rytmus.
Linda konečně reaguje na mnohé podněty jako ostatní zdravé děti. Ještě před rokem přijímala všechno zcela apaticky, ale dnes, když vidí např. injekční stříkačku, začne brečet. I tohle může pro někoho znamenat štěstí. Linda ještě není na úrovni svého věku (4,5 roku). Po deseti aplikovaných injekcí je ale zřetelné, že její vývoj jde tím správným směrem,“ raduje se paní Jarmila.

Linda pečuje o svou mladší sestřičku. Foto: Luboš Dvořák.

Vzkaz Lindiny maminky

„Já, jako maminka Lindy, která je s ní celý den, jasně vidím všechny ty úžasné pokroky. Je to pro mě zázrak! Linda se vrací do života. Ona je důkazem toho, že to funguje, každým dnem o tom přesvědčuje nejen mě, ale i své okolí. Má dcera dostala šanci. Dejme ji i dalším dětem s autismem, vraťme je jejich mámám do náruče uzdravené!

Můj dík za Lindiny pokroky patří RNDr. Josefu Šmardovi a MUDr. Janu Šulovi. Velmi vděčná jsem samozřejmě i celému kolektivu občanského sdružení Dobrý skutek. Bez jejich finanční pomoci by se světýlko na konci tunelu nikdy nerozzářilo. Nikdo si neumí představit, jak krásně mi bylo, když jsem Lindu v noci přikrývala a ona mě ve spánku objala a řekla mi: MILUJU TĚ!“ uzavírá maminka Jarmila.

Autor: Zuzana Kobíková, Vařím s láskou